Hankův otec byl řezník a hostinský a Václav Hanka měl převzít domácí hospodářství. Když jako dítě pásl stáda na loukách kolem Hořiněvsi, jistě ho nenapadlo, že po dvou stech letech budou jeho rodným domem procházet návštěvníci a povídat si o něm.
Zájem o slovanské jazyky spojil Hanku s kroužkem vlastenců kolem Josefa Dobrovského, přinesl mu zaměstnání v Národním muzeu a přivedl jej k nálezu Rukopisu královédvorského, sbírky staročeské epiky a lyriky.
Dnes se často setkáme s názorem, že Václav Hanka a ostatní vlastenci cítili potřebu českých literárních děl, která by se vyrovnala německým a vzbudila by široké uznání. Tak zkrátka takové básně napsali a vydávali je za staročeské rukopisy.
Existují však i jiné teorie o vzniku Rukopisů královédvorského a zelenohorského, které kladou vznik těchto památek do starších dob, přičemž vážným argumentem je chemický průzkum Bělohoubka a Šafaříka z let 1886-7.
Poslechnout si povídání o Rukopisech a probrat sporné otázky se členy České společnosti rukopisné můžete 9. června od 17 hodin v Hořiněvsi. Program zde.