Klárka si sbalila věci sama, je moc šikovná, že si ve dvanácti sbalí. Ani nevím, co si brala s sebou. Leonovi jsem pomohla, je mu čtrnáct, ale má hlavu trochu na něco jiného. Bral si s sebou papírový čtyřstěn s grafy tetraedrických funkcí, které sám vymyslel.
Je to prý tetraedrický sinus, cosinus a tangens, jestli se dobře pamatuji. Já tomu moc nerozumím, mé nejvyšší vzdělání o čtyřstěnu, neboli tetraedru, spočívá v útlé knížce Cziekawy czworoscian (Zajímavý čtyřstěn), kterou jsem z jakéhosi rebelství četla v polštině.
Našemu Leonovi říkáme také Schläfli. To pochází z doby, kdy na internetu zjistil, že se pravidelná tělesa dají číselně charakterizovat tzv. Schläfliho symbolem. Pak nás zkoušel, jaký Schläfliho symbol mají různá tělesa všech dimenzí. Tatínek to možná věděl, ale já chudák maminka nevím, co to je hekatonikosachoron a natož jaký má symbol.
„Já nevím, co to je Toníkochoron,“ bráním se chabě.
„Hekatonikosachoron!“ opravuje Leo důrazně.
Je to pro člověka těžké, když si nemá s kým popovídat o věcech, které ho eminentně zajímají. Leo si všechny informace o mnohostěnech našel na internetu, a čemu nerozuměl, to si dal do Google Translatoru. Dále si našel francouzský naučný pořad o čtvrtém rozměru, čímž rozšířil svůj zájem také na čtyřrozměrné mnohostěny.
Ukazoval nám, jak se čtyřrozměrné mnohostěny otáčejí. Možná v tom čtvrtý rozměr uvidíte. Já ho tam nevidím. Inu, hoch už mě přerůstá výškou i znalostmi.
Některé mnohostěny si slepil a nechal si je pověsit do pokoje pod strop. U každého ví, jak se jmenuje.
Pak ho zaujala také Mandelbrotova křivka a teď se zajímá o čtyřstěn.
Krátce řečeno, internet mění svět. Když si představím, kolik zvídavých dětí pilně googluje a ukládá si do čerstvých mozků informace… My nekonečně diskutujeme, jaké má být vzdělání ve školách, zatímco děti sedí hodiny denně na internetu. Rozumíme jejich světu?
Odkaz na stránky Leonarda Mentzla