Ve vlaku z Dartfordu do Londýna sledujeme typické řadové domy. Není vidět, že by se tu nějak moc stavělo nebo opravovalo.
Stanice příměstského vlaku a metra London Bridge je pochmurná letitá budova. Za ní se staví nový skleněný dům, jehož vrchol se ztrácí v mlze.
Moderní budovy v centru Londýna.
Školní děti zde mívají uniformy. Tato školní výprava mě zaujala tím, že i v únoru měly děti sukně a krátké kalhoty.
Ruda se musel vyfotit před antikvariátem, kde se točil seriál Black Books. Uvnitř obchodu nabyl dojem, že majitelé antikvariátů jsou svérázný lid. Vzpomínáme na jednoho antikvárníka v Praze, který prý kouří a vajgly zakládá do knih. Komik Dylan Moran, který výborně ztvárnil antikvárníka v seriálu Black Books, vystupuje také v talk show.
Britské muzeum ukrývá vzácné historické památky, např. sochy ze starého Egypta. Nejznámějším exponátem je Rosettská deska, podle které Champolion vyluštil egyptské hieroglyfy. Opodál se mi zalíbily asyrské reliéfy.
Všechno už tu jednou bylo. Asyrský tank, zcela původní, silně starožitný, z roku 865-860 před Kristem.
Čínská čtvrť mezi stanicemi metra Piccadilly Circus a Leicester Square. Vyhledávaná zvláště v době oběda.
Účtenka z čínské restaurace.
Před Národním námořním muzeem v Greenwichi se podivujeme lodi v láhvi. V Rusku zas mají největší trpaslíky na světě.
RAF Museum, expozice bitvy o Británii. Jako Češi jsme uspokojeni citátem v horní části panelu. „Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že bychom měli kopat zákopy a nosit plynové masky kvůli nepokojím ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nevíme nic.“ Neville Chamberlein.
V londýnském metru je těsno. Doma jsme na tom lépe: vagóny jsou dimenzované na Moskvu, ale jezdí v Praze.
Interiér londýnského metra působí až depresivním dojmem.
Když se vracíme z celodenní procházky, vítá nás pes Pepř. Tento pejsek má velmi těžký život, protože celý den leží na gauči a dělá psí oči. Jenom během večeře vstane a štěká na nás.
