V poslední době se objevily na YouTube další pozoruhodné písničky ortodoxních Židů. Je v nich hrdost na vlastní národ, která mě překvapila, připadala mi až přehnaná, ale stejně se mi líbí. My Češi si hrdost na svůj národ tak často nezažijeme.
Podívejme se na ty odvážné skladby.
Benny Friedman: Ivri Anochi (Hrdý žid). Píseň tak přímočará, že vás zcela odzbrojí. Optimismus samozřejmě nechybí. Slova se umí vrýt do paměti, takže po pár poslechnutích si vykračuji po ulici a zpívám si „I’m a Jew and I’m proud, and I’ll sing it out loud…“ Nejsem židovka a je to pro mě komický pocit, ovšem i to přispívá k mé dobré náladě.
Yaakov Shwekey: We Are A Miracle (Jsme zázrak). Píseň na stejné téma, ukazuje konkrétní příklady z historie židů. Shwekey je na mě trochu moc didaktický, poučuje. Přesto na mě působí téměř až neomalenost refrénu a rozmáchlost, s jakou píseň shrnuje celé židovské dějiny. Ten člověk věru nemá malý cíl. Myšlenka ve vrcholu písně je krátká a důstojná: útlak, který na nás působí, nás činí tím, čím jsme. Tedy žádný nářek, ale porozumění vyššímu záměru.
Uvedené dvě písně, přes řemeslně dobré zpracování, nicméně nepovažuji za umění první řady. Působí více velikostí myšlenky, než citovým prožitkem. Zakrátko jsem však objevila další píseň, která také míří vysoko, ale ve vší skromnosti.
Motty Steinmetz: Haneshama Bekirbi (Duch ve mně). Bez poučování a nabádání, Motty Steinmetz se drží čistě náboženské tematiky a přináší nám zpívanou modlitbu. „Dokud je duše ve mně, děkuji před Tebou (Bože)“. Text velmi krátký a vícekrát opakovaný vystačí pro celou píseň, jak je u židovských písní časté. Vždyť na hluboké myšlenky není třeba mnoho slov. Stačí jen dva verše pro zpěv šťastné duše. Je to píseň, která výslovně o židovském národu nehovoří, ale ukazuje z něj, co považuje za nejcennější – staré a stále živé náboženství.
Vkrádá se mi už nějakou dobu pomyšlení, že umění je úzce spjato s národem. Při studiu české literatury vidíme, že největší úctu měli spisovatelé, kteří chápali své spisovatelství jako službu národu. V hudbě současných ortodoxních židů je takové pojetí samozřejmé. A je samozřejmé nedávat si malý cíl.