Reklama
 
Blog | Dana Mentzlová

Válka proudů

Další příspěvek do semináře Nikola Tesla. Autorem je můj manžel Rudolf Mentzl, milovník fyziky a astronomie, vytrvalý domácí kutil a poklad malé domácnosti. Ve svém textu se inspiroval sporem při zavádění elektrického proudu, kdy Edison prosazoval stejnosměrný proud a Tesla střídavý proud. 

Těm, kteří prožili větší část života v minulém století, naskočí při jménu Tesla, pomyšlení na československý koncernový podnik, vyrábějící elektrotechnické a elektronické přístroje a součástky pro profesionální, amatérské i vojenské využití. Leckomu se vybaví i srbský vynálezce Nikola Tesla, po kterém jsou ostatně všechny ty dnešní firmy pojmenovány. Má toho na svědomí hodně: navzdory Edisonovi a jeho stejnosměrným nápadům prosadil distribuci střídavého proudu, některé typy transformátorů nesou jeho jméno a když vás odchytne takový kospirační teoretik, bude vám až do naprostého vykonspirování tlouct do hlavy hřeby filadelfského experimentu, při kterém Tesla nechal zmizet americký torpédoborec… To vše je pravda, ale platí to pouze v našem vesmíru. V tom sousedním bohužel neobjevili elektřinu, svět ovládla pára a stlačený vzduch.


Jmenuji se Thomas Alva Edison a při vší skromnosti musím dát za pravdu bulvárnímu tisku, že jsem alvou a omegou století páry. Jen se rozhlédněte po domě. Na čem to váš pan manžel píše sloupek do zítřejšího New York Times blogu? Na MÉM psacím stroji. Asi chce vychválit včerejší premiéru King Konga. Jistě nezapomene zmínit zvukové efekty. A kde by byly ty efekty bez MÉHO principu synchronizace zvuku s obrazem? Aha? A to nemluvím o tom, že bez MÉHO vynálezu kinofilmu by to bylo v háji celé. A ještě, můžu se vás milostivá zeptat, jste dobří přátelé s panem Carusem, kterého nezaměnitelný hlas slyším z vaší ložnice? Že to není on osobně? Ach ovšem, jistě to bude jen hlasový záznam, co se line z MÉHO fonografu.

Reklama

Stop, stávám se kousavým, asi stárnu. Vlastně stárnu docela určitě, jenomže z toho má nálada nepramení. To ten Tesla mne zase vytočil. Co se do toho vůbec montuje, to je moje doména, mé dítě, z jehož nemocí ho pracně vypiplávám. To MOJE firma rozvedla po celém městě desítky kilometrů tlakových hadic a hadiček. To je jedno, jak ten tlak získáte. Pod přehradou z tíhy vodního sloupce nebo v parní tlakárně. Hlavně musím zaručit přísun stálého tlaku a pak ho rozvést do domácností.

Z tlakárny vede, to se ví, potrubí s pořádným průřezem. Teprve později se zužuje a do bytu vám klidně vede jen čtvrtpalcová trubička. A hadičky, co máte zasekané ve zdi a vedou k jednotlivým zásuvkám, to jsou už jen brčka. Tuhle šílenou práci zákazník už ale nevidí. Hospodyňka jen otočí ventilem, hadička přivede stlačený vzduch do turbínky a mixér už frčí. Možná mixuje koktejl. Ovoce právě vytáhla z lednice připojené – hádejte kam! Stačí trochu tlaku a vírová trubice už sama žene studený vzduch do ledničky a horký fičí ven. Nebo otočí jiný ventil a puf, puf, pneumatický motorek už točí mlýnkem na maso. Až vynaleznu hydraulickou žárovku, bude si na to moct i posvítit.

Nu, zítra máme s panem Teslou schůzku u starosty. Uvidíme, kdo bude pokračovat v pneumatofikaci města! 

***

„Pane Teslo,“ využil mého odmlčení zástupce starosty v roli předsedy posudkové komise,“ hlavní námitky jste slyšel. Vypadají rozumně, jakou alternativu nabízí vaše koncepce?

„Děkuji za slovo, pane předsedo.“ Nikola Tesla vypadal rozrušeně, chystal se na střet s autoritou. Na hlase však nebylo nic znát. „Při vší úctě ale nemohu souhlasit se slovy pana Edisona, že pneumatické motory mohou fungovat jen se zdrojem konstantního tlaku. Mé motory využívající periodických změn tlaku jsou dokonce jednodušší. Stačí membrána připojená klikovým hřídelem na poháněnou jednotku. A co se motorů na konstantní tlak týče, mohu ukázat, že s malou úpravou fungují také.“

„I turbínky?“ skočil jsem mu jízlivě do řeči.

„I turbínky,“ vyndaval za řeči Tesla nevelký mechanismus. „Zde vidíte takzvané Gretzovo spřažení jednocestných ventilů. Připojí-li se soustava na zdroj střídavého proudu vzduchu, usměrní ho do stejnosměrného. Mohu demonstrovat?“

Starosta znepokojený představou, že by se jednání protáhlo přes oběd, se na mne nešťastně podíval: „Souhlasíte, že přístroj funguje, nebo si přejete prezentaci?“

Chvíli prohlížím soustavu ventilů. Není těžké pochopit, jak to celé funguje a že to funguje a že není taktické popudit si komisi zbytečnými obstrukcemi. „Není třeba, pane starosto. Rozumím principu, jistě je vše OK. Nemohu ale nevarovat, že máme před sebou uzavřenou jednotku. Problém je v tom, že v otevřeném systému nelze vytvořit dostatečně velký záporný tlak a mechanismy využívající proměnný směr proudu vzduchu potřebují nejen přívodní, ale i odvodní potrubí. Všechny ty desítky kilometrů trubek a hadiček by musely být zdvojené.“

„Obávám se, pane starosto, že bez uzavřeného systému se v budoucnosti stejně neobejdeme. Jednak je tu akustický a aromatický komfort. Z motorů nebude fičet, pufat a případné pachy zůstanou v potrubí. A pak je tu ještě jeden závažný aspekt: představte si vyděrače, který drží v šachu město s rukou na ventilu tlakové láhve připojené na rozvod tlakového vzduchu. V láhvi je jedovatý plyn. Stačí otočit a… Ve střídavém systému se z tlakárny nikdy nic nedostane dále než pár metrů.“

„To je absurdní,“ namítám. V pohledech členů komise se zrcadlí jiný názor.

„Jsou tu ale i další praktické výhody střídavého proudu,“ pokračoval Tesla. „Střídavý tlak mohu transformovat na vyšší či nižší hodnotu. Podle potřeby.“

„To je demagogie. Se stejnosměrným to dokážu taky. Stačí na motorek přidělat kompresor…“

„A ztratit půlku energie v převodech. O hluku nemluvě. Nechám-li však protékat pružnou hadičkou střídavý proud, bude se periodicky nafukovat a splaskávat. A naopak, budu-li pružnou hadičku stlačovat a uvolňovat, je pak již jen záležitostí speciálního ventilku, aby vznikal střídavý proud. Teď jen stačí obě hadičky k sobě pevně přitisknout, a zdroj vysokého tlaku je zde.“

Při posledních slovech vyjmul z brašny jakousi cívku, na které byly navinuty dvě hadičky. Tentokrát proti prezentaci nenamítal nikdo. 

***

Nakonec rozhodla hrozba útoku jedovatým plynem. Absurdní, zrovna tak může vyděrač ohrozit vodovodní rozvod, což nikomu nevadí. Myslím, že si vážení komisníci ve skutečnosti představili své paničky, jak čenichají kolem motorů, že už zase smrdí a hlučí. Takže to Tesla vyhrál kvůli pohodlnosti. Nýmand!

My si zkrátka s Teslou nikdy nerozuměli. Já koukám, aby z vynálezů byl užitek, on je vizionář. Ukázalo se, že mu je nakonec celý rozvod tlakového vzduchu ukradený. Hned po rozhodnutí rady začal vymýšlet bezkontaktní přenos tlakové energie.

To, že střídavý tlak rozechvěje membránu a ta pak zvučí, ví asi každý. Že to funguje i obráceně, také není tajemství. Problém je s účinností a směrováním. Obojí může ovlivnit tlakem a frekvencí. Do toho se teď zahryzl. Ze soustav pružných hadiček a pružných membrán přehražujících průřezy trubek staví harmonické oscilátory pracující daleko za slyšitelnými frekvencemi a to vše po transformacích na tlaky, při kterých praskají ocelové trubice.

Myslel jsem, že to nemá budoucnost, ale všimli si ho vojáci. Za týden prý jede do Filadelfie, chce nechat zmizet torpédoborec. Kdyby tak s ním zmizel i on!