Komentáře: Kladivo

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Thu, 30 May 2013 11:32:52 +0000

Ve skutečnosti
mají tanky na benzín (Německo) jednu výrazně horší vlastnost, která potom musí být nějak kompenzována proti tankům na naftu. Bylo to dáno jednak nedostupností ropy pro Německo (takže se uplatňoval syntetický benzín z hnědého uhlí), jednak machinacemi výrobců, kteří silně lobovali proti jinám pohonům než na benzín.
Benzín při zásahu tanku daleko snadněji vzplane a je daleko menší pravděpodobnost, že se zachrání posádka.

Od: Korespondent

Korespondent — Thu, 30 May 2013 10:38:03 +0000

Ještě k těm tankům –
ono v takové zemědělské krajině, jakou Polsko v té době bylo, nebyl problém sehnat potravu pro koně.
Všude to byl běžný dopravní prostředek a v každé vesnici mohli koně nakrmit. Ale kolik bylo tehdy na stejném místě aut? A jakou zásobu benzinu k němu asi měli? A u tanku je určitě spotřeba mnohem větší než u takového auta.
A když kůň vypověděl službu, hned bylo kde brát náhradu. Ale kolik lidí umělo spravovat tanky. S tím by museli jet někam do specielní dílny, kde by měli náhradní díly.
Oni Poláci taky měli nějaké tanky a taky jim nebyly celkem k ničemu, protože byly na naftu a tehdy aut na naftu bylo ještě méně. Pro takové dodávky specielního paliva je potřeba vytvořit organizaci, která to bude zajišťovat, a i tak je přeprava zranitelná.
V Polsku nastal organizační rozvrat hned od počátku války a německé letectvo narušovalo dopravu.
U koňů tento problém odpadl.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Wed, 29 May 2013 14:01:53 +0000

před chvílí
jsem byla na poště, jeden pán tam chtěl nějaký výpis a bylo mu řečeno, že tady není Czech point. Vybavilo se mi, jak říšský protektor žádal, aby se určitá slova nepřekládala, např. Führer, Deutsches Reich, Protektorat. Vláda se proti tomu bránila, protože by protektorát, území s 95% procenty českého obyvatelstva, neměl v české řeči úřední název.
Kupodivu, dnes nevadí, že Czech point nemá v české řeči úřední název.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Wed, 29 May 2013 11:43:53 +0000

Kdo nebyl (=nechtěl být) slepý, musel by vidět, že Československo válku nezačalo, i kdyby se bránilo.
Dnes je nám, jak správně připomínáte, tato povědomost málo platná – asi tolik, co mrtvému zimník.

Mýma očima nahlíženo se historie – v jiné rovině ovšem – opakuje. Spojenci v EU si s námi vytírají zadek, jako i tenkrát (porušují dohodu s Klausem). Československo bylo ohryzáno geograficky a rozděleno na Protentokrát Bémen-unt-méren a Slovenský štát. Dnes opět máme Slovenský štát a zbytková ČR je vyžrána ekonomicky zevnitř. Tehdy naše armáda dostala rozkaz nebojovat, dnes není komu takový rozkaz dát. Tehdy byly všude nápisy německé, dnes neumí ministr zahraničí kváknout česky, představitelé ČR podlézají sudeťákům a schopnost populace způsobile užívat mateřštinu, mj. i díky různým kulturtrégrům a dělníkům kultury, rapidně klesá. Tehdy byla ČSR obviňována z ohrožování míru, dnes genossen z landsmanšaftu obviňují tehdejší ČR z genocidy.

Já myslím, že jako namátkový výčet paralel a příznaků doby bez nároku na úplnost to stačí.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Wed, 29 May 2013 10:35:40 +0000

ještě v době podpisu
mnichovské dohody bylo mezinárodní mínění Československu nepříznivé. Našim představitelům sdělili, že kdyby dohodu neakceptovali, může být Československo považováno za zemi, která rozpoutala válku.
Takže jsme nebráněním získali aspoň to, že je jasně vidět, že válku nezačali Čechoslováci svou nesnášenlivostí k německé menšině. Bohužel to dnes vypadá, že tuto výhodu neumíme v zahraničí „prodat“.
Kromě toho, Němci na to šli rafinovaně po kouskách. Nejdřív nám vzali pohraniční hory a zbytek území pak už byl mnohem hůře obranyschopný.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Wed, 29 May 2013 09:25:58 +0000

Problém vidím v tom,
že obrana ČR proti Německu byla od samého počátku (konec WW1) koncipována jako součást obrany uskupení států, které tuto válku vyhrály. ČR měla vázat německé síly (včetně menších útoků, které by bránily Němcům se od našich hranic odpoutat) a Francie měla v daleko výhodnějších podmínkách vést hlavní strategický útok. Odpadnutím Francie toto padlo, ČSR se mohla akorát takticky bránit bez možnosti strategického úderu, který by útočníka zlikvidoval (Poláci na tohle měli alespoň „papírově“ dostatečné počty vojáků).
Faktem je, že Mnichov se vrátil Francouzům a Britům jako bumerang, protože významná část tanků, co převálcovaly Francii za „blitzkriegu“ byly přezbrojené a přemalované československé a na Brity padaly bomby vyráběné mj, v československých zbrojovkách a z letadel, na nichž se továrny v obsazeném Československu také významně podílely. Takže nemá ani cenu litovat jejich oběti – mohli si za to sami.

Od: jane

jane — Wed, 29 May 2013 06:29:00 +0000

Nebát se, nekrást a nezapomínat.
S tím ne se to bohužel některým pořád plete.Posedlá snaha mocných rozšiřovat svůj vliv není minulost, jen zbraně se mění.

Od: jiri nemcik

jiri nemcik — Tue, 28 May 2013 23:26:03 +0000

odpor má význam vždy
Jenom blb se nebude bránit, když ho chce někdo ohnout přes stůl a opíchat do prdele…

Masaryk by v roce 1938 taky ukázal na Mnichov fakáč a šlo by se…..

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Mon, 27 May 2013 20:12:17 +0000

O jízdě proti tankům
byl článek na http://www.valka.cz Jde o to, že pokud jezdci posekali a rozehnali pěchotu doprovázející tanky, tak byly tanky (rok 1939) vydány na pospas nepřátelské pěchotě, která je mohla likvidovat granáty a protitankovými puškami. Bohužel se polská armáda dostala brzy do takového rozkladu, že nebylo možné útoky jízdy a pěchoty koordinovat.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Mon, 27 May 2013 19:57:43 +0000

točky zrenija
máme opravdu odlišné: V tom Dykovi jsem slyšela jasnou narážku na drama Rudolfa Medka „Plukovník Švec“ o čs. legiích v Rusku. První dějství oslavuje Švece, že předvídal konflikt se sověty, připravil se a přikázal preventivně zajmout sovětský vlak s obrněnými automobily, které mířily na čs. vojsko. Dyk napsal k tomuto dramatu jakýsi dodatek, ve kterém ironizoval bolševiky.
Druhý odkaz od Vás se mi líbí, je to stručně a jasně vysvětleno.