Komentáře: I obhájci mají své důvody

Od: Anonym

Anonym — Fri, 22 Nov 2019 05:33:58 +0000

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Thu, 15 Dec 2011 21:50:33 +0000

datace
RK – některé písně ještě z doby pohanské, nejmladší Jaroslav o vpádu Tatarů r. 1241. Zapsání ústně tradovaných písní na pergamen by mělo být podle tvarů písma ve 14. století. Z té doby je českých textů asi 12 (žaltář Klementinský, žaltář Wittenberský, legenda o sv. Kateřině, Alexandreis a nějaké další. Nic z toho není ústně tradovaná poezie.)
RZ – není podle čeho datovat, chybí srovnávací materiál. Obhájci hovoří o 9. – 13. století. V úvahu připadá také umělá archaizace, tedy že byl rukopis zapsán uměle napodobeným starým jazykem a písmem.

Od: traveler

traveler — Thu, 15 Dec 2011 13:58:39 +0000

Nikdy jsem nepochopil,
podle jakých doložených pramenů z té doby (9.-13.st.) se to vlastně porovnávalo – Hospodine, pomiluj ny (11. st.? – první zápis konec 14.st.), první česká věta (pol. 13. st.?)? O podobě dobového jazyka se dá soudit s prominutím kulový – samohláskové či souhláskové změny měly přesnost jedno dvě tři století. Bude to zřejmě hodně na vodě, a to i datace RKZ. Mimochodem stanovena (podle čeho?) na dobu, ve které téměř žádné literární památky v češtině nejsou.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Wed, 14 Dec 2011 19:09:58 +0000

tomu se říká
zdravý selský rozum.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Wed, 14 Dec 2011 19:08:38 +0000

děkuji za povzbuzení (a Beowulf).
Teď jsem koukala do sborníku RKZ dnešní stav poznání (z roku 1969, tedy přes 40 let starý, to nám to utíká) a tam se zmiňuje názor Šafaříka na Rukopisy jako na národní poezii (Volksdichtung). To je komické, že Volksdichtung znamená lidová i národní poezie. Snad proto si vědci nevšímali jejích mezinárodních prvků.

Od: Ygrain

Ygrain — Wed, 14 Dec 2011 18:40:38 +0000

původ
Pokud by byly výtvorem konkrétního autora, pak aby asi jednotnou formu mít měly (i když, právě kvůli tomu, že jazyk nebyl nijak zvlášť kodifikován, by tam klidně mohly být stopy jiných dialektů, podle toho, kde všude dotyčný během života pobýval). Pokud se ovšem skutečně jedná o záznam lidové tvorby… možná by naši skálopevní experti mohli občas nakouknout i do zahraničí. Docela by mě škodolibě potěšilo, kdyby se ukázalo, že oni páni nemají pravdu a Rukopisy byly pravé. Tak či onak, jazykovědné rozbory jsou podle mě opravdu celkem neprůkazné. – Zase někdy něco napište, je to zajímavé čtení.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Wed, 14 Dec 2011 08:40:04 +0000

Že se míchám do tak vysoce odborné debaty:
putování písní z místa na místo přece není nic neznámého; dnes se to děje zcela běžně – jeden a ten samý text zpívá český, moravský i slovenský (není jich moc, ale jsou) tramp u táboráku sice podobně, ale v detailech jinak. přesně, jak píšete: vkládá do nich místní řečové formy. Není důvod, aby tomu v dobách vzniku Rukopisů bylo jinak – spíš bych očekával, že popsaný jev bude daleko mohutnější (absence jednotícího vlivu médií)…

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Wed, 14 Dec 2011 08:14:14 +0000

Hořčička
byl malíř. Chemika se z něj snaží udělat odpůrci pravosti.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Wed, 14 Dec 2011 07:22:25 +0000

teda to je perfektní!
complicated mix of dialectical forms!!
the strength of oral history as poetic flow prioritised over dialect/grammatical coherency!!

Mně ať ještě někdo vykládá o přehlásce o>e. Jak je vidět, písně putovaly z místa na místo a nabíraly tím různé místní dialektické/gramatické tvary. Naproti tomu naši jazykovědci soudí, že Rukopisy by měly mít dialektické/gramatické tvary pouze z jednoho místa.

Od: Th

Th — Tue, 13 Dec 2011 23:49:01 +0000

F. Horčička,
to byl ten chemik?