Reklama
 
Blog | Dana Mentzlová

Zatmělá slova

aneb ukázka z pátrání kolem Rukopisů. 

Poutavá kniha Miroslava Ivanova Tajemství RKZ (1969) seznámila mnoho čtenářů se spornými otázkami kolem Rukopisů královédvorského a zelenohorského. I ve mně vzbudila zájem, a proto stále oceňuji popularizační dovednost Miroslava Ivanova, i když po věcné stránce je nutné k jeho knihám přistupovat s rezervou.

Zkoumání Rukopisů v Kriminalistickém ústavu, které Ivanov podnítil, nebylo natolik chemické, jak se o něm tvrdilo, chemie v něm hrála jen vedlejší roli. Šlo především o optické pozorování mikroskopem. Že toto zkoumání nebylo na dostatečné odborné úrovni, je vidět už z toho, že řešitelé neprovedli rešerši dosavadní odborné literatury k určování stáří pergamenových rukopisů a vycházeli pouze z literatury o RKZ.

Přesto zůstává Ivanovova kniha Tajemství RKZ podnětným čtením, neboť obsahuje množství informací k Rukopisům a konfrontuje stanoviska obhájců a odpůrců pravosti. Ivanov byl v kontaktu s bývalými členy Československé společnosti rukopisné (rozpuštěné r. 1952) a uvědomoval si, že kniha bude zajímavější, když nebude ukazovat jen jednu stranu sporu, ale obě strany a jejich pohled na věc.

Reklama

Již před lety mě v této knize zaujala pasáž o korespondenci Josefa Dobrovského s Václavem Hankou, považovaným za padělatele Rukopisů. Patriarcha slavistiky Dobrovský vysvětluje v dopise ze dne 25.8.1817 svému žáku Václavu Hankovi některá nejasná slova, na která se Hanka předtím tázal:

 

běs – muss běs nicht běš gelesen werden

blsket – muss blsket für blizket gelesen werden

hadie – 3. perz. plur. von haditi, tadeln, tupiti, haněti

kmet – senex, senior, Greis, sonst sedlák

luku, s luku, vom Bogen herab, nicht s luk von louka

přimče se, přimknul se (člunek), nicht připlovala

velim, hier nicht velmi, sondern velikým

 

Slov je celkem 110 a řada z nich se vyskytuje v Rukopise královédvorském. Ivanov nadhazuje, že je nemožné, aby Hanka zfalšoval Rukopis královédvorský, objevený 16. září 1817, když se teprve 25. srpna seznámil s některými slovy, v něm obsaženými.

Lze to vidět i jinak: Hanka se ptal na význam slov z Rukopisu královédvorského ještě před jeho objevením 16. září 1817. To by znamenalo, že měl rukopis v rukou ještě před tímto dnem, a tedy nález rukopisu jen předstíral??

Bylo mi to podezřelé a rozhodla jsem se prověřit fakta. Hanka psal Dobrovskému, že by se rád zeptal „stran několika zatmělých slov“, která, jak uvádí také Ivanov, měla pocházet z prvního svazku Starobylých skládání.

Co to byla Starobylá skládání? Václav Hanka byl nadšeným zájemcem o český jazyk. Na počátku 19. století znalost češtiny poklesla natolik, že i vzdělanci tápali. Nevěděli, jak psát česky odborné texty, jakým způsobem psát prózu a básně. Bylo nutné studovat jazyk z historických pramenů, poznávat jeho zákonitosti, zažít jej a nově vytvářet. Proto začal Václav Hanka vydávat různé staré památky českého jazyka, jak se mu je podařilo najít a opsat. Vydal celkem pět nebo šest svazků a tuto řadu sborníčků nazval Starobylá skládánie.

Vzala jsem si k ruce první svazek Starobylých skládání, je to malá knížka tištěná švabachem, na zažloutlém nekvalitním papíře, patrně až v pozdější době svázaná do tvrdých desek. Česká společnost rukopisná získala tuto knihu darem z pozůstalosti JUDr. Jaroslava Šonky, obhájce pravosti RKZ, o kterém se mnoho píše ve zmíněné knize Miroslava Ivanova.

Pomyslela jsem si, že mi zabere snad několik týdnů, než prohlédnu celý svazek. A možná nějaké slovo přehlédnu… To jsem podcenila důkladnost Václava Hanky.

V úvodu po předmluvě Josefa Jungmanna a uvedení od Václava Hanky nacházíme Vysvětlení zastaralejších a zatmělejších slov. Seznam je abecedně seřazený, obsahuje odhadem 800 slov. Hledám a nacházím:

 

běs, přimče se – tato slova se vyskytují v legendě o sv. Prokopu

blsket – slovo se vyskytuje v alegorické básni Alan

hadie, kmet, s luku, velim – tato slova se vyskytují ve skladbě Desatero kázánie božie.

 

Vždy jsou zde uvedena čísla veršů a po krátkém hledání je snadné si ověřit, že se slova skutečně vyskytují ve staročeských památkách, vydaných v 1. svazku Starobylých skládání.

Nejde tedy o slova primárně z Rukopisu královédvorského, i když se v něm vyskytují. To jen pozdější badatelé provedli výběr, který působí dojmem, že se Hanka ptal na slova z Rukopisů.

Z těchto „zatmělých slov“ nelze usuzovat, že by Hanka měl Rukopis královédvorský ještě před jeho objevením.

Úsměvné je, že ani Dobrovský všem těmto slovům správně nerozuměl. Slovo „luku“ považoval za odvozené od slova „luk“ (a to se, jak dodává Ivanov, objevuje v Rukopise královédvorském ve spojení „napínali tuhé luky“). Hanka však toto slovo nalezl ve skladbě Desatero kázánie božie, kde se hovoří o chroustu:

 

ješšto s luku ot krásného

kwěta letí ot wonného

 

Hanka se nenechal Dobrovským zmást – snad se poradil také s Jungmannem – a do Vysvětlení zastaralejších a zatmělejších slov napsal správně „luku = luk, lauka.“

Chrousti obvykle létají na loukách, a nikoli na lucích.

 

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama