Reklama
 
Blog | Dana Mentzlová

Šternberkové a Rukopisy

 Jsou Rukopisy staré literární památky z desátého až čtrnáctého století, nebo to jsou podvrhy z raného století devatenáctého? Tuto otázku si kladli vědci i laikové více než sto padesát let. Teprve v 70. letech 20. století si Karel Krejčí a Zdenko Frankenberger Daneš nezávisle na sobě všimli, že mezi uvažovanými obdobími je ještě pět století k dispozici.

Rozeberme si dnes blíže teorii Z. F. Daneše, publikovanou ve Sborníku Národního muzea roč. 1992. Nejprve je potřeba něco vědět o nálezu Rukopisů:

Rukopis královédvorský byl objeven 16. 9. 1817 v komoře kostela ve Dvoře Králové. Václav Hanka ten den navštívil svého přítele ve Dvoře Králové, byli spolu u tamního děkana na obědě a hovořili o české historii. Děkan jim chtěl ukázat staré husitské šípy v komoře kostela. Ve skříni, která v královédvorském kostele dodnes stojí, našli různé staré pergameny a při prohledávání objevili také svazek popsaný českým textem – později nazvaný Rukopis královédvorský.

Okolnosti nálezu vyšetřoval r. 1858 soud, přičemž byli vyslechnuti očití svědkové. Jejich výpovědi nebyly úplně shodné. Svědci se neshodli, zda byl rukopis nalezen ve skříni, nebo na skříni, či v otvoru ve zdi, a jeden dokonce řekl: „najednou držel pan Hanka něco v ruce“. Zřejmě proto, že rozdíly ve svědectvích bývají běžné, rozhodl tehdy soud, že Václav Hanka rukopis skutečně nalezl. Je také nutno uvážit, že místnost nemá okna, a až po prohlédnutí nalezených pergamenů na světle Hanka zjistil, že některé jsou popsány latinsky a některé česky. Pro svědky nálezu pak nebylo jednoduché vzpomenout si, kde byl nalezen český rukopis.

Reklama

Rukopis zelenohorský, zvaný zpočátku Libušin soud, přišel v listopadu 1818 do schránky nejvyššího purkrabího hraběte Kolovrata, jenž tehdy shromažďoval předměty pro plánované Národní muzeum. Spolu s rukopisem přišel anonymní dopis, oznamující, že zasilatel vzal tento rukopis svému pánovi, který je „zarytý německý Michl“ a „on by to viděl raději spálené nebo zetlelé“, než aby to dal Národnímu muzeu.

Když byl roku 1858 zvířen zájem o Rukopisy probíhajícím soudem, vyšlo najevo, že rukopis Libušina soudu byl nalezen na zámku Zelená Hora u Nepomuku. Záznam o nálezu na Zelené Hoře nechal totiž zapsat malíř František Horčička a tento zápis se dostal do rukou W. W. Tomkovi, jednateli Národního muzea. Tomek okolnosti nálezu propátral a zveřejnil. Zjistil, že rukopis objevil Josef Kovář, správce důchodů na zámku Zelená Hora.

Až Ivanov v 60. letech 20. století zaměřil svou pozornost na osobu malíře Horčičky a zjistil, že byl přítelem Václava Hanky. Oba chodili na Dobrovského přednášky o staroslověnštině a psali si staroslověnsky. Horčička byl také Hankovým svědkem na svatbě. Ivanov vytvoříl teorii, že Horčička coby zkušený malíř a znalec barev pomáhal Hankovi vyrobit Rukopisy. Horčička byl správcem obrazů u Colloredo-Mansfeldů a k jeho povinnostem patřily kontroly obrazů na zámku Zelená Hora. Při tom mohl na zámek nenápadně podstrčit rukopis Libušina soudu.

Jinou teorii nabízí Zdenko Frankenberger Daneš: Rukopis královédvorský a zelenohorský a další sporné památky našel František Horčička na zámku Zelená Hora. Potom s Václavem Hankou a dalšími inscenovali „nálezy“. Nemohli totiž prozradit, že rukopisy byly ukradeny. (Ty další sporné památky, nalezené na Zelené Hoře, by byly Píseň vyšehradská a Milostná píseň krále Václava. V tomto blogu o nich nemůžu více mluvit, aby příliš nenakynul).

Profesor Daneš píše: „Odpůrci nahromadili sdostatek materiálu, aby kritického badatele přesvědčili, že je velmi málo podobno pravdě, že by RKZ mohly pocházet ze století desátého až čtrnáctého, kam se hlásí svým jazykem a písmem. Podobně obránci nahromadili sdostatek materiálu, aby nás přesvědčili, že je velmi málo podobno pravdě, že by RKZ mohly pocházet z počátku století devatenáctého. Potud se proti logice obou táborů nedá ničeho namítat, a nezaujatý pozorovatel by jistě očekával, že oba tábory budou hledat řešení problému někde mezi oběma limity.“

Rozpracoval teorii, že Rukopisy vznikly kolem roku 1500 jako oslava rodu Šternberků. V Rukopise královédvorském je píseň o Jaroslavu, vítězi nad Tatary, což byl podle pozdější tradice Jaroslav ze Šternberka. Velký nástropní obraz bitvy Jaroslava s Tatary nacházíme na zámku Zelená Hora, který patřil dříve Šternberkům. Již Ivanov zdůrazňoval skutečnost, že na Zelené Hoře je obraz s námětem z Rukopisu královédvorského.

Daneš dále navrhl, že básník a písař Rukopisů mohl být jihoslovanského původu, čímž by se vysvětlily jazykové zvláštnosti Rukopisů. Písař napodobil staré písmo, aby Rukopisům dodal rázu starobylosti.

Tato teorie by vysvětlila následující fakta:

–          jazykové zvláštnosti Rukopisů

–          výsledky výzkumů tzv. Ivanovova týmu (údajné gotické spodní písmo)

–          pravopisné a paleografické zvláštnosti

–          podoba mezi RK a RZ

–          podoba s jihoslovanskými zpěvy

–          Václav Hanka velmi rychle vyluštil obsah RZ i RK

–          kolem roku 1817 nevíme o básníkovi, který by dokázal složit básně Rukopisů

–          při chemických zkouškách se RKZ chovaly jako staré rukopisy

–          (a další)

 

Potvrzení nalézá prof. Daneš také ve skutečnosti, že se Václav Hanka 17. 7. 1817, krátce před nálezem RK, tázal v dopise Dobrovského na význam „několika zatmělých slov“. V seznamu 110 slov se vyskytují slova z Rukopisu královédvorského. Dobrovský mu pak německy vysvětloval, co slova znamenají.

Dále je pozoruhodné, že Horčička řekl, jak svědčí zápis zkoumaný Tomkem, že na Zelené Hoře byl kromě Libušina soudu nalezen ještě „rukopis větší na pergameně psaný“ (RK to asi nebyl, je menšího formátu než RZ). Dle vlastních slov Horčička na Zelené hoře nalezl a četl „velký rukopis o Templářích“, který se pak ztratil. Víme také, že Horčička věnoval Národnímu muzeu rukopis Sborníku Zikmunda Písaře z Domažlic, ve kterém je mj. Husův spis Dcerka; není známo, kde Horčička ke sborníku přišel.  

V této souvislosti mě zaujal dopis Václava Hanky Dobrovskému ze 3. srpna 1817, zmíněný v minulém blogu. Hanka píše: „ano mám zde rukopis v 4. pěkně psaný ze XIV. věku, o kterémž pochybuji, že by Vaší Důstojnosti znám byl Milion Markussovy z Benátek“. Mám zde rukopis – a to je celé. Z dopisu se nedovídáme, jak Hanka k Milionu přišel (Kolda 1931, s. 49). Další stopa na Zelenou Horu?

Stať Zdenka Frankenbergera Daneše ve Sborníku Národního Muzea je celá zde.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nástropní malba ze zámku Zelená hora. Nutno poznamenat, že se neshoduje s Rukopisem královédvorským. Podle RK Jaroslav přeťal Kublajevicovo tělo šikmo od ramene ke kyčli (ot ramene šúrem kyčlu protče), na obraze mu však utíná ruku.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama