Reklama
 
Blog | Dana Mentzlová

Literární hodnota Rukopisů 3

aneb o básnických prostředcích v Rukopise královédvorském a zelenohorském. Ponořme se dnes do textů Rukopisů, abychom doložili jejich literární hodnotu na konkrétních příkladech. Pro snazší porozumění uvádím u příkladů novočeský převod Kamila Bednáře.

Jaké texty nacházíme v Rukopisech? Z hlediska žánru obsahují Rukopisy orální (ústní) poezii. Tento žánr byl velmi rozšířen ve starověku u mnoha evropských i jiných národů. Orální poezii přednášeli specializovaní pěvci – bardové u Keltů, skaldové ve Skandinávii, vaideloti u Litevců, skomoroši v Rusku, guslaři u jižních Slovanů. Recitaci doprovázeli několika tóny hudebního nástroje. (V Německu se pro tento přednes užíval pojem singen-sagen.) Na rozdíl od jiných národů, v Čechách neexistují žádné záznamy ani jiné stopy orální poezie – kromě našich sporných Rukopisů.

Poezie Rukopisů je tedy určena pro hlasitý přednes, nikoli pro čtení. Proto je lepší nepoužívat termín „básně Rukopisů“, ale hovořit o písních.

Jak řekl již Goethe, na viděném máme rádi nové, na slyšeném máme rádi známé. Vzpomeňme, jak často se v písních uplatňuje opakování určitých slov – rýmy, refrény, vzpomeňme na opakování situací v pohádkách a ve vtipech. Tak i orální poezie užívala opakovaných delších či kratších skupin slov, nebo ustálených obratů, jež se nazývají formule a formulové výrazy. Ty nalézáme i v Rukopisech.

Reklama

Líčí-li recitátor v jedné písni dva stejné děje, opakují se tytéž nebo jen málo pozměněné verše. Např. v písni Čestmír přikazuje Čestmír Vojmírovi vykonat oběť bohům:

Nynie vsedni ty na ručie koně,
prolétni lesy jeleniem skokem
tamo v dúbravu;
tam s cesty skála
bohóm zmilená,
na jéje vrchu obětuj bohóm,
bohóm – svým spásám
za vícestvie v zádech,
za vícestvie v přědě.

Ty nyní sedni na rychlé koně,
prolétni lesy jelením skokem
tam do doubravy:
tam u cesty ční skála,
bohům milá,
a na jejím vrcholku obětuj bohům,
bohům zachráncům svým,
za vítězství minulé
i za vítězství příští!

Vojmír zanedlouho oběť vykoná:

I vsěde Vojmír na ručie koně,
proletě lesy jeleniem skokem
tamo v dúbravu na dráhu k skále.
Na vrsě skály zanieti oběť
bohóm – svým spásám
za vícestvie v zádech,
za vícestvie v přědě.

I vsedl Vojmír na rychlé koně,
proletěl lesy jelením skokem
tam do doubravy nad cestou k skále.
Na vrcholku skály zažehl oběť
bohům zachráncům svým
za vítězství minulé
i vítězství příští.

Mnohem častější jsou v Rukopisech kratší formule, spočívající v opakování několika slov:

Zevzni vícestvie k Neklanu radostnu uchu
i zráči sě kořist Neklanu radostnu oku.

Zazní vítězství Neklanovi
radostně v uši a kořist zhlédne
radostné Neklanovo oko.

Ve formulových výrazech se opakuje pouze struktura, rytmická výstavba veršů:

Káže kněžna vypraviti posly:
po Sutoslav  ot Lubicě  bielé,
iděže sú dúbraviny unie,
po Lutobor s Dobroslavska chlemca,
iděže Orlicu Labe pije…

Rozkázala kněžna poslům svolat
Svatoslava od Libice bílé,
tam, kde rostou doubraviny mladé;
Lutobora z Dobroslavska chlumce,
tam, kde Labe z vod Orlice pije;

 

Typickými ozdobami nerýmované poezie Rukopisů jsou figury, opakování jediného slova. Někdy je taková figura pouze rytmickou „vycpávkou“:

jesti tamo hora nevysoká,
nevysoká, Hostajnov jéj imě.

tam se zvedá hora nevysoká,
nevysoká, Hostajnov má jméno

Častěji figura vyplývá přímo z opakovaného děje:

Ranú, opět ranú
srazi Vlaslav dolóv.

a ranou a novou ranou
Vlaslava srazí k zemi.

Představte si gestikulaci přednašeče, která se zde nabízí! Připomínám, že epické písně Rukopisů jsou určeny posluchačům, kteří mají rádi bojové scény.  Jinde se určité slovo opakuje v drobné obměně:

Řváše na hradě Kruvoj řvaniem býka,
řváše chrabrost v svoje ludi
i meč jeho padáše v Pražany
jako drvo se skály.

Křičel na hradě Kruvoj
jako býk řvoucí,
burcoval křikem chrabrost ve svých lidech
a meč jeho padal na Pražany
jako stromy ze skály.

Všimněte si v poslední ukázce také pozoruhodného zobrazení psychického jevu – Kruvoj „řval chrabrost v svoje lidi“ – jako by konkrétní, zcela věcná chrabrost přecházela z jeho úst do lidí. Kromě toho je zde nenápadné přirovnání Kruvoje k býkovi.

A když si dá orální pěvec záležet, vytvoří z opakovaných slov celý složitý vzor:

Roznosi sě radost po vsiej Praze,
roznosi sě radost kolkol Prahy,
rozlétnu sě radost po vsiej zemi,
po vsiej zemi od radostnéj Prahy.

Roznesla se radost celou Prahou,
roznesla se radost vůkol Prahy,
rozlétla se radost celou zemí,
celou zemí od radostné Prahy.

Z dalších poetických ozdob zmiňme pouze krátce ustálené přívlastky (rychlí koně, jasné slunce, lítá bouře), zvukomalbu (dravá ostrá drápy) a vkládání krátkých přísloví (kyj palicu málo kdy zadrží).

*

Nyní  bych chtěla ukázat, že texty Rukopisů počítají s hlasitým, důrazným přednesem určitých slov nebo celých veršů. Julius Enders ve svém podrobném Estetickém rozboru Rukopisů, když uvažuje o přízvuku na jednotlivých slovech, cituje pro srovnání německá hesla: „Wir haben Hunger! Helft euch selber! Wählt Thälmann!“ (Máme hlad! Pomozte si sami! Volte Thälmanna!) Tak i v Rukopisech poznáváme, že některá místa jsou určena pro přednes silným hlasem:

„Záboj bratřě, ty udatný lve,
neupúščej búřit v vrahy!“

„Záboji, bratře,
ty udatný lve, neustávej
dál drtit nepřítele!“

Nejznámější příklad je řeč rozzlobeného Chrudoše před kněžnou Libuší:

Vstanu Chrudoš ot Otavy krivy,
žleč sě jemu rozli po útrobě,
trasechu sě lútosťú vsi údi.
Máchnu rukú, zarve jarým turem:
Gore ptencém, k nim sě zmija vnorí,
gore mužém, imže žena vlade!
Mužu vlásti mužém  za podobno,
prevencu dědinu dáti pravda!“

Povstal Chrudoš od Otavy křivé,
žluč se rozlila mu po útrobách,
prudkostí se třásl po všem těle,
máchl rukou, vzkřikl jak býk bujný:
„Běda ptákům, k nimž se zmije vplíží,
běda mužům, kterým žena vládne!
Vládnout nad muži jen muži sluší,
prvorozený má právo dědit!“

Ve slově „gore“ zazní výrazně hláska „r“. Všimněte si též přirovnání ke lvu, k turovi. Rázný, energický přednes, doprovázený i gestikulací či zvukem nástroje, byl jistě pro posluchače velmi působivý.

Zapátrám-li v paměti po obdobné hlasitosti v české poezii, vybavují se mi verše Jana Nerudy, ctitele a zastánce starobylosti Rukopisů:

My přijdem blíž, my přijdem blíž,
my světů dožijeme,
my bijem o mříž, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!

Domácí úkol: najděte v tomto úryvku formule, figury a přirovnání.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama